|
|
Age management se zaměřením na zaměstnance 50+ ve strategii firmy v oblasti služeb
Höklová, Karolína
Světová populace stárne. Státy, které nechtějí nést negativní ekonomické dopady stárnutí své populace, musejí na tento trend reagovat. Jednou z možností, jak využít potenciálu zaměstnanců všech věkových kategorií, prodloužit jejich čas strávený na trhu práce v dobrém zdravotním stavu a za vysoké životní úrovně, a zároveň udržet produktivitu podniku, je využití koncepce age managementu. Cílem této práce bylo identifikovat prvky a opatření z koncepce age managementu, aktuálně využívané konkrétní firmou k dlouhodobému začlenění zaměstnanců ve věku 50+, zhodnotit úspěšnost jejich aplikace a navrhnout možná zlepšení. Vyhodnocení proběhlo na základě dotazníkového šetření u zaměstnanců firmy a polostrukturovaného rozhovoru se zaměstnancem HR stejného podniku. V závěru jsou formulována doporučení, která firma může zavést, aby zvýšila spokojenost zaměstnanců ve věku 50+ za současného zachování nebo navýšení produktivity.
|
|
|
Odlišnosti důchodových systémů zemí EU
Krejčí, Jan ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku evropských důchodových systémů z hlediska jejich stavby a jejich udržitelnosti vzhledem ke stárnutí populace. Stavba systémů je zkoumána pomocí důchodových modelů, které představují kombinaci financování (průběžné nebo kapitálové) a výpočtu důchodu (příspěvkově definované nebo dávkově definované). Hlavním cílem práce je zjištění, nakolik jsou evropské důchodové systémy ohrožené stárnutím populace a uspořádání systémů do skupin podle míry ohroženosti. Míra ohroženosti je počítána jako podíl mezi změnou míry výdajů na veřejné důchodové pilíře mezi lety 2012 a 2060 a změnou míry závislosti v tomtéž intervalu. Výsledný údaj ukazuje procento relativních výdajů na osobu v roce 2060 oproti výchozímu roku 2012. Naplněním hlavního cíle práce je rozdělení zkoumaných zemí do tří skupin, přičemž nejvíce ohroženou zemí je podle výsledků zkoumání Polsko s hodnotou 28 % a nejméně ohroženou zemí Lucembursko s hodnotou 110 % relativních výdajů na osobu oproti roku 2012.
|
|
|
Stárnutí evropských populací
Pospíchalová, Barbora ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Nývlt, Ondřej (oponent)
Cílem práce je zhodnotit proces stárnutí evropských populací, který probíhá v jednotlivých zemích odlišně a dále naznačit faktory, které průběh procesu ovlivňují. Díky výraznému poklesu charakteristik plodnosti se ve sledovaném období projevuje znatelný úbytek osob mladších 19 let a dochází ve všech evropských zemích k poklesu zeleného zatížení. Současně se díky nárůstu 65letých a starších osob zvyšuje index šedého zatížení. Celkový index ekonomického zatížení klesal a situace se otočila až v několika posledních letech. V budoucnu je pak očekáván mohutný nárůst hospodářského zatížení uvaleného neproduktivními obyvateli na obyvatele v produktivním věku. Ve vývoji střední délky života jsou mezi evropskými zeměmi značné rozdíly. V nejbližší době lze očekávat vyšší tempo růstu právě v méně vyspělých zemích, neboť rozvinuté stát nemají již tak velký růstový potenciál. Současně s tím se sbližují hodnoty střední délky života při narození mezi muži a ženami.
|
|
|
Přispívá populační růst k ekonomickému růstu zeme ?
Rauschová, Lenka ; Lipka, David (vedoucí práce) ; Mládek, Josef (oponent)
Tvrzení harvardských ekonomů o vlivu demografických veličin na ekonomický růst v zemích východní Asie, jejichž hospodářská výkonnost je často označována pojmem "ekonomický zázrak", vzbudila řadu debat na téma zdroje ekonomického růstu. Tato práce se zabývá historickým vývojem názorových proudů na vztah demografie a ekonomie a rolí demografických veličin v modelech ekonomického růstu. Se zaměřením na konkrétní asijské země (Hongkong, Singapur, Jižní Korea a Japonsko) vysvětluje a pomocí grafických nástrojů ukazuje průběh změn úmrtnosti, porodnosti, indexů zatížení a věkové struktury, které v těchto zemích připravily základ pro nastartování ekonomického růstu. Pomocí srovnání empirických výsledků modelů ekonomů Kelleyho a Schmidta, Blooma a Mishry se snaží objektivně zhodnotit, jakou roli hrají demografické proměnné v modelech ekonomického růstu a jakým podílem k růstu přispívají. Bližší pozornost je na závěr práce věnována mixu hospodářských politik se zaměřením na opatření ve prospěch růstu domácích úspor, flexibility trhu práce a investic do lidského kapitálu.
|
host ::
RSS.